Hořkost zrady (Dorkvis prolog)

Bolest. Nic víc, to bylo to jediné, co Hito cítil. Pohled dna dýku, jenž byla zaražená do jeho zad, rukou člověka, kterému naprosto důvěřoval. nic nechutná hůře než zrada. Vzpomínky, které si Hito i přes bolest udržel, ho moc netěšily. Řev, Smrt, a pach krve jeho přátel. Celá bitva byla u konce jen kvůli jedinému člověku. Když se Hito probral. Ležel na ulici, a vedle něj katana s červenou rukojetí, když ji Hito uchopil zhrozil se. Hlavou se mu začal ozývat syčivý hlas "Zrada je hořkááá...sss a Já ti pomohu jí snést". Hito byl zmatený ale snad to byl jen sen z jeho únavy pomyslel jsi. Avšak problém byl jeden neměl kde najít úkryt byl uprostřed ulice v západním Rukongaii úplně sám.

Vzal jsem katanu do ruky a vstal.Hlava mi třeštila, a v zádech jsem cítil, jako by tam stále byla zaražená dýka.Ale nebyla tam.Na sobě jsem měl své oblíbené oblečeňí z dob, kdy jsem byl ve výcviku..Alespoň to jsem si matně vybavoval.Vzpomínky byly rozmlžené-jako by za záclonou."Co teď?" ptal jsem se sám sebe."Měl by sess někoho zeptat,"ozvalo se mi jízlivým,syčivým hlasem v hlavě,"třeba tě nezradí a poššle tě správnou cestou."

Hito se rozhlédl kolem sebe. Avšak nikde nikdo. Jako by se celou západní Rukongai prohnal mor. Hito se rozešel směrem k velké budově, kterou viděl před sebou. Určitě tam najde nějakou pomoc. Jak tak Hito kráčel zpustlou ulicí. Vrazil do něj člověk " hele co ty se tu vochomejtáš, jako máš nějaký problém". Hito se neurčitě zatvářil a čekal co bude dál a zdali se muž uklidní. "Pane, vůbec jsem do vás nechtěl vrazit." Avšak dříve než Hito dokončil větu, muž se nadechl a spustil "Takže tady budeš jen tak vrážet do lidí jo." Hito očividně věděl, že tenhle mu k tomu co dělat dál nepomůže. Opět se podíval na chlapíka, který už naštěstí kráčel pryč. Hito se chytil za hlavu " ssss..spěchej nemáš moc čas.ssssu." Byl to Aka sasori a očividně se snažil hitovi něco naznačit co ale?

Otočil jsem se od neurvalce pryč s brbláním o hlupácích, co se neumí vyhnout.Po pár krocích jsem se však zastavil, zvedl katanu před sebe a řekl jsem si v duchu."Co mám udělat?" Chvilku jsem upřeně koukal na katanu, ale nic se nedělo.Ruku jsem svěsil a udělal pár kroků, když se ozval znovu ten strašidelný syčivý hlas..)

Hitovi třeštila hlava jako o život, jediné co slyšel a vnímal i přes bolest byl Aka Sasori. "mussss..íš do té velké věže, tam by jsi mohl získat nějaké informace". Hitovi to nepřišlo jako zlý nápad, upřímně se divil, jak mu zničeho nic může napovídat podivný hlas. Hito pokračoval dál Zchudlými ulicemi rukongaie, směrem k budově, o ktéré se Aka Sasori zmiňoval. Avšak smůla se Hito lepila stále na paty. Z jedné uličky se vyhoupl člověk. Měl otrhané šaty, mastné vlasy avšak věc, které si Hito všiml byl nůž, který měl Hito právě teď pod krkem.

Pocit nože co vás stuďí na krku není zrovna přýjemný a rozmrzelého,zmateného Hita právě dožral.Ani nad tím nepřemýšlel ale pomocí naučených pohybů z dob kdy byl samuraiem,chyťil pravou rukou týpka za ruku s dýkou ve stejnou chvýli přenesl svou váhu na pravou nohu a levým loktem pod žebra si ho prostě přehodil přes záda.Sic si blbě nakročil takže se svalil s ňím ale už ho nemněl za zády s dýkou na svém krku.Postavil se a Nakrknutým pohledem se na týpka poďíval.Ruku na své Aka Sasori vyčkávající na pohyb otrhance

Hitovi dovednosti chlapíka dosti překvapily. Skácel se k zemi sotva popadal dech. Kombinace rychlých úderů mu dala opravdu zabrat. Avšak Hito byl z této kombinace, sice úspěšně provedené ale také byl vyčerpaný (-2 RP). Otrhanec se však pomalu ale jistě, začal zvedat zpátky na nohy. Protiútok tedy jestli se to tak dalo nazvat stál za "prd". Jak se tak Otrhanec rozeběhl, Hito odkročil o pár metru do strany a otrhanec se skácel na zem. Když se otočil Hito se na něj opět zatvářil svým dosti nepříjemným výrazem. Otrhanec pochopil, že je bez šance. Hito si povzdychl. Proč zrovna on musí mýt smůlu na toková setkání pomyslel si. V tom se ozval znovu Aka Sasori "ssss..spěchej nemáš už moc času." Moc času ale na co? Hitova otázka jako by byla zamítnuta v tichu, které se teď rozléhalo všude kolem. Jako ticho před bouří.

Hito se otočil od pobudy a rozběhl se k veliké budově.Když se zdálo že se ubírá správným smněrem tak Aka Sasori mlčel,ale jakmile přestal Hito utíkat či se chystal odbočit okamžitě se ozvalo "ssspěchej!"takže pokračoval dál

Hlas Aka Sasori, Hita pomalu ale jistě začínal štvát. Mluvil jen v hádankách. Jak tak Hito běžel dál ani si nevšim, že proběhl kolem značky, která zakazovala přístup všem co nejsou shinigami. Rozezněl se alarm. "To jsi mě tedy dostal do pěkné kaše". Zakřičel Hito s naštvaným pohledem na Aka Sasoriho, který mu však odpověděl absolutní ignoraci. Zpoza rohu vyběhla banda shigniamů. Měli namířeno přesně tam kde teď Hito stál. "Hele umíš ty vůbec číst a máš vůbec oči, značka velká jako prase a ty ji přehlídneš?". Hito měl nervy na krajíčku ne jen že ho štval Aka Sasori ale pořád mu někdo bránil v cestě u které neznal ani její cíl.

Hito nemněl úplně nervy v kýblu.Spíše měl chuť dát si pokki a v klidu být doma?... ne to ne,vůbec neveděl co se tu děje,ale ještě stále tu zůstával pocit dýky mezi žebry.Navenek byl klidný ale uvnitř zuřil.Ale rozhodl se vztek uzavřít a počkat až buď bude vhodná chvíle nebo prostě vyprchá.Otočil se k mluvčímu přibýhajicích strážců a řekl:"omlouvám se byl jsem zamyšlen a nedával jsem pozor,ještě jednou se strašlivě omlouvám" řekl hlasem bez jakékoliv známky emocí.

Strážný si Hita prohlížel nevěřícným pohledem. Po chvíli si odfrkl a podíval se Hitovi do očí. "A co tu vlastně okouníš" zeptal se, i když ne moc příjemně. Hito pochopil, že bavit se s někým na takové inteligenční úrovni nemá cenu. "Snažím se dostat...ehmm..?" V tu chvíli Hitovi hrklo vždyť vlastně ani neví kam se chce dostat jen to, že musí k té velké budově. "Co eehmmm..výmačkni se ty špindíro.".

"Prostě se potřebuji dostat ke středu města.Nevím, proč bych měl říkat proč někomu,komu jsem se omluvil, a on se na mně osočuje!" řekl Hito už zas vyrovnaným hlasem.Byl uvolněn, ale byl ve střehu. Veděl že vstoupil někam ,kam nemá přístup, a tohle asi bude místní stráž.Chtěl se dostat ke svému cíli,ale když neveděl proč a jeho katana mu to nechtěla říct, tak nemněl moc důvod ke spěchu.Sám si přehrával,co všechno se dozveděl o tomto místě, a snažil se na něco přijít.Zkusí se domluvit se střážnými po dobrém.Po zlém veděl, že by byli v přesile.Sic měl zkušenosti, ale vůbec neveděl, jestli oni mají své zbraně jen na okrasu.Moc na to nevypadalo,takže po krátké odmlce pokračoval v řeči:"Pomůžete mi,nebo si mám zajistit cestu po svém?"

Strážný očividně nebyl až tak hloupý, no spíše měl i trochu rozumu. Jak tam tak Hito stál a čekal na odpověď, strážný si ho opět prohlídnul a potom pravil "Jdi tudy rovně a ne, že budeš vyvádět nějaký problémy". Nato se celá skupina otočila a šla dál. Hito se vydal cestou, kterou mu strážný ukázal a modlil se aby vedla k jeho cíli. Hito už i pouhým okem poznal, že se k budově blíží. Avšak najednou vyskočil odkud kdesi mladík s letáčky. Trvalo chvíli něž Hita zpozoroval ale jakmile si ho všiml, rozeběhl se proti němu "Čau nechceš se přidat na naší školu." Hito nevěděl co říct a začal přemýšlet.

Hito se hlavně snažil promluvit na Aka Sasori."Sem jsem se mněl dostat?...."
Když neřekl nic tak se na mladíka obrátil a spustil."Hale jsem tu novej takže když mi povíš více tak klidně" řekl trošku unaveným hlasem.Sám přemýšlel kde že dnes přespí a co on má vlastně dělat.

Mladík se tak koukal na Hita a všiml jsi, že je očividně dosti bezradný co se týče vyznání se v Soul society "No naše škola se zaměřuje hlavně na Kidou, Studenti co jí dostudují ho ovládají skvěle pokud by jsi měl zájem tady je leták, přijď se podívat rád tě tam uvidím." Na to se chlapec usmál a odešel. Hito tam tak stál a prohlížel si leták, když tu náhle se konečně, ozval Aka Sasori. "Běž tam zní to jako dobrá pláááán."

"ach jo.." povzdech si Hito.Proč poslouchám někoho kdo dává rady jen když se to hodí jemu a ne mně, pomyslel si naštveně.Aka Sasori se ani neobtěžoval , jako vždy, odpovedět.Pozorně si prohlédl plánek a pomocí svého ""orientačního smyslu"" se vydal k bráně školy.

Hito se podle plánku dostal až k obrovským dřevěným dveřím. Jižní škola, místo kam se ho očividně snažil dostat buď osud a nebo Aka Sasori za nějakým podezřelým účelem. Hito vstoupil dovnitř a před ním se rozprostíral dvůr, plný lidi, květin, avšak to co zaujalo Hitovu pozornost byla skupinka lidi uprostřed místa, kde se stezky rozdělovali do jednotlivých budov. Přistoupil k nim a přidal se do konverzace.


KONEC PROLOGU