Klidná cesta (Rinnes prolog)

Den v Soul society byl jako každý jiný. Slunce svítilo a jediné co Rinnes slyšel na louce kde zrovna leže a odpočíval byl zpěv ptáku a cikád. Avšak něco nebylo v pořádku, smysli Rinnese nikdy nezklamaly ale bohužel i v špatných věcech měli pravdu. Klid louky a zpěv cikád roztříštil řev a křik lidí z blízké vesnice.

Klid, odpočinek, křik ptáků, ... moment, to nejsou ptáci. Někdo křičí v blízké vesnici! Co se tam může dít? Zvednu se a vyrazím za zdrojem hluku k blízké vesnici

Jak se tak Rinnes blížil k nedaleké vesnici kterou teď právě zachvacoval absolutní chaos, spatřil vůz se znakem loupeživého klanu Sugisama. Než stačil spozorovat, že si ho lupiči všimli prolétl mu šíp kolem hlavy. Avšak Rinnesovi reflexi byly jako vždy připravenné. (-1 RP) Bohužel ale to co viděl poté co se opět otočil směrem k vesnici. Mladá žena běžela jeho směrem a v rukou nesla cosi co vypadalo jako vak. Žena ale nedbala na své bezpečí a nestihla spozorovat to, že jeden z lupičů se k ní rozebýha zezadu s katanou napřaženou k smrtícímu úderu.

Vyrazím směrem k ženě, při běhu seberu ze země kámen.
"K zemi"
Zakřičím na ženu a hodím kamenem po lupiči.
"Hej, posero, útočit na bezbrannou ženu ti připadá čestné? Postav se někomu rovnocenějšímu než ona"
V běhu ještě vytáhnu pochvu s mečem.

Ne že by žena přímo uposlechla Rinnesův rozkaz spíše zakopla ale splnilo to svůj účel. šíp prosvištěl kolem jako rachejtle. Ozvalo se krátké zařinčení jak se Rinnesův meč zastavil o nekvalitní čepel lupičovi katany. (- 2 RP) "Co to má bejt ty jsi jako nějakej zachránce nebo co hej chlapi máme tady návštěvu" Na to Rinnese obklopilo dalších 6 chlápků a očividně se nechtěli spřátelit.

"Útočit na bezbranné vesničany, copak nemáte alespoň kouska cti? Je mi z vás zle"
Udělám tři kroky zpět a zasunu meč zpět do pochvy. Zůstnu tak stát s mečem v pochvě v pravé ruce.

"Je hele nebrání se na něj chlapy". V tu chvíli se všichni na Rinnese vrhly takovím způsobem, že podkopnout jednomu nohy by shodilo zbytek skupiny jako domino. Rinnes jednomu chlapíkovi podkopl nohy a ten se s dalšími třemi nemotornými společníky skácel k zemi. Dalšímu už jen ozařoval hrdlo lesk Rinnesovi čepele.

"Když už nemůžete čestně žít, můžete alespoň čestně zemřít"
Dokončím myšlenku a sek zároveň, pokračujíc tak, aby se dalšímu lapkovi zabořil jílec meče do žeber, a sayí v druhé ruce ho udeřím do temena.
Nemotorné lapky válející se po zemi nechám prozatím být a věnuji svou pozornost poslednímu stojícímu lapokvi.

Poslední lupič se chvíli díval na Rinnese ale pak se mu pomalu a jistě začali rozklepávat kolena. "ústup!ústup!" Zvolal poslední stojící lupič a ostatní se dali na útěk vzali vůz a zmizeli. Rinnes se musel na chvilku posadit jelikož to nebylo zrovna snadné(-3 RP). Jak tak odpočíval přišla k němu žena kterou zachránil před lupiči." Děkuji Vám jak se vám mohu odměnit" Ve tváři pořád ještě měla slzy.

Fuu, fuu...
Otřu krev z čepele a uložím ho do bezpečně do sayi. Lehce se mi začne točit hlava, posadím se proto chvilku na paty na zem, a soustředím se na uklidnění svého dechu.
"Děkuji Vám, jak se vám mohu odměnit?" zaslechnu před sebou, což mě donutí vzhlédnout.
Stojí tam žena, která před chvíli utíkala z vesnice. Usměji se.
"To nestojí za řeč. Co se tu vlastně přesně stalo?"

Žena ho chytila pod ramenem a odvedla ho do svého domu. Ošetřila ho a začala povídat."Vyběrčí daní byl členem Sugisama takže když viděl jak neplatíme poslal jsem celou četu". V očích ženy byli stále vidět špetka strachu.

"Děkuji za vaši péči"
Vstanu když už se cítím dostatečně odpočatý.
"Musím pokračovat ve své cestě, doufám že díky dnešním událostem budete mít teď od těch loupežníků klid."
"Sayonara"
Vyrazím z domu ven zamířím opět směrem k Seiretei

Naposledy se otočil na malou vesničku jenž se mu na chvíli stala útočištěm a pokračoval dál ve své cestě. Asi po 5 kilometrech chůze se začalo stmívat. Když tu na cestě spatřil povoz, který očividně mířil do sereitei.

Vydám se opatrně směrem k povozu, předtím si ovšem chci prohlédnout, jací lidé se povoz řídí

Jak se tak Rinnes nenápadně blíží tak aby pohlédl na řidiče povozu zjišťuje, že povoz řidí starý chlapík a že rozváží jídlo z farem do Rukongai v Soul society

Když vidím staříka a povoz s jídlem, doženu ho.
"Konbanwa dobrý muži, vidím že míříte do Rukongai, mám stejnou cestu, bylo by možné se s vámi chvíli svézt?

Stařík se otočil na mladého hocha a nabídl mu aby se posadil. Rinnes nabídku přijmul. A posadil se na zadním sedadle co ho však čeká neví ani on sám.


KONEC PROLOGU