Jižní škola 2: Testy přichází

Delší den bylo jasno, Natsuki se protáhnul a Hito ho následoval avšak něco bylo špatně. Jak se tak rozhlíželi po pokoji něco bylo v nepořádku. Keigo zmizel. Oba dva byli dost překvapení ale co nejspíš už šel napřed. Zvonek oznamující dokončení připrav zazvonil, Velký den nastal jak pro Hita tak pro Natsukiho. Oba se rozešli směrem k tréninkovým polím, které se nacházeli kousek od hlavní budovy v stiném místě pod velkým stromem. Když tam dorazili všude byla spousta studentů a v čele stála Meiku a postupně vyvolávala jednotlivé žáky. Když tu náhle se stalo co nikdo nečekal "Dalšími soupeři jsou NATSUKI AYAME A HITO TABERU." Nastala chvíle ticha.

v tu chvíli jak jsem uslyšel naše jména polil mi celé tělo chlad a zároveň pot... prostě nervozita.
Sklonil jsem se a pošeptal jsem k Natsukimu:"hlavně né na obličej ať nemáme jizvy na celý život" řekl jsem frajersky ačkoli jsem byl rozklepán... ale co sem si vybavoval ze vzpomínek tak sebedůvěra je jen přelud který může zmizet během chvíle.Proto jsem si vybavil základní postoje a obranné kryty a s lehkým krokem a žaludkem na vodě šel k místu utkání

Natsuki se jemně posadí kousek od Hita a sleduje s klidem tréninkové zápasy ostatních žáku. V ústech nyní zelené lízátko s kterým si pohrával jazykem a ani nevnímal narážky ostatních na jeho výšku. Když bylo řečeno jeho jméno proti Hitovi, podíval se tázavě na učitelku zda mají zápasit pouhými tyčemi nebo tasit své zanpakuta.

pohlédl na Hita a stále si zachovával chladnou kamennou tvář, jako kdyby Hita ani neznal. Což o to kousek na tom je pravdy přeci jen se poznali teprve včera a ani moc se neseznámily. To už mu učitelka odpověděla ve výběru zbraně. Pokud se jednalo o boj se zanpakuta, otočil se lehce na patě a šel si zase sednout.

"Omlouvám se ale Zanpakuto nemám na měření sil v academii."

Ovšem pokud se jednalo o souboj s holemi, naznačil ruku o přijetí hole. Dostal trochu delší hůl, kterou přelomil na dvě častí.

Hito odložil Aka Sasori a přijal hůl.Nervozita ho přešla jakmile měl boken v ruce.Zkontroloval vyvážení a stav zbraně rychlím pohledem. Docela ho překvapilo s jakou lehkostí si natsuki upravil zbraň.Nicméně se uklonily a pak Hito poodstoupil a zaujal tradiční střeh s pokrčenými koleny.Veděl že jeho výhodou je výška a dosah.Kromně delších rukou měl nezkrácený boken což byl dosah skoro metr.Zvolil tedy vyčkávací taktiku(krýt se , držet si odstup a občas lehký sek po nepřítely)Veděl že natsuki je rychlý a má energickou náturu.Proto lehce sklonil meč aby natsukimu naznačil že má zaútočit. Sevřel pevněji boken a připravil se na tanec  

Natsuki sleduje Hitovo pobídnutí k boji a s lízátkem v ústech ho s klidem sleduje. Hlavou mu proplouvá tisíce myšlenek a z toho devadesát procent se zabírá jemnou chutí jablečného lízátka, jelikož se dostal ke středu sladkosti.

*Nejspíš bych měl myslet na boj. Ale co je to tréninková taškařice. Tak rychle na to ať to mám z krku. Škoda že na tyčích není řetěz jak u mých dvojčat no nic budu muset improvizovat a vyhýbat se přímému útoku.*

Prohnalo se mu hlavou a jemně pootočil zápěstím a obě dvě půlky dřevěné tyče měl podel každého těla až ke tváří. Vypadalo to jako by se tak bránil z bočních útoku. Jemně se naklonil víc k zemi a s kolenami jemně pokrčenými se prudce vyřítil v před.

Celou dobu sledoval jeho tyč, stačilo jen aby se dostal za dosah konce Hitovy tyče a mohl by ihned udeřit. Také neběžel přímo ale zlehka měnil směr. Chvíli běžel více na levou stranu a poté na pravou. Jeho výhodu je že Hito netuší která ruka je jeho preferovaná a tím ani odkud by mohl zaútočit.

Hito začal ustupovat do strany.Přesně jak předpokládal,Natsuki zvolil rýchlý útok.Hito dělal krátké seky směrem k natsukimu ale furt držel boken směrem k Natsukimu.Kdykoli se přiblížil na dosah ukrokama a seky proti se dostával z dosahu.Bylo to rychlé, během chvíle byli oba zadejcháni.

Zatímco Natsuki to bral jako hru , Hito se začínal dostávat do boje.Sledoval Natsukiho způsob boje. Ani mu nepřišlo že by používal jednu ruku na útok a jednu na obranu ale střídal je což znamenalo ohromnou koordinaci.

Jeho útoky byli neuvěřitelně rychlé ale Natsuki to zjevně ani nebral vážně skoro jako by jen cvičil s panákem.Ačkoli to tak skoro bylo protože Hito jen ustupoval a jen srážel seky či prostě uhýbal......až do teď...     

Natsuki musel prudce odskočit aby ho nezasáhl Hito se svou tréninkovou zbraní. Bylo to celkem těsné, jelikož Hitova zbraň, dá-li se to tak nazvat, jemně natrhla Natsukiho hábit studenta. Pohlédl na místo kde se udělala menší díra a poté na Hita. Přehodil lízátko na druhou stranu a znova na tu stejnou jak měl před chvíli.

"Hmm pěkné."

Dodal nevinným dětským hlasem a pomalu vytáhl špejli od lízátka z pusy. Nebylo na ní už nic a pinkl jí do vzduchu. S oběma polovinami tyče protočil v ruce a jemně se skrčil. Jednu nohu měl víc před sebou a druhou držel za sebou. Sledoval Hita a jakmile špejle od lízatka dopadla na zem, prudce se rozběhl proti Hitovy.

Jakmile byl skoro na dosah jeho tyče, protočil v pravé ruce jednu z polovin se zbraně a hodil jí po Hitovy.

*Musím to risknout. Kdybych měl své dvojčata, mohl bych s nimi lépe manévrovat ale bez řetězu to nejde. Uvidíme jak se té tyči vyhneš.*

Prohnalo se Natsukimu hlavou a půlku své tyče hodil Hitovy přímo na nohy. Má pár způsobu jak se vyhnout a se kterýmy Natsuki také počítá. Buď odskočí do stran, což by znamenalo že by Natsuki nezměnil směr běhu ale hned by tyč hodil směrem kterým odskočí Hito. Nebo druhá možnost že by se Hito bránil svojí tyčí ale to by pro Natsukiho znamenalo prudké se přiblížení a poté údery z blízka. Ať tak či onak, Natsuki nyní bedlivě pozoruje Hitovy reakce a je připraven rychle měnit taktiku boje.

Souboj pokračoval, jak Hito tak Natsuki do něj vkládali všechny své síly, které jim ještě zbývali. Hito měl potlučené nohy vzhledem k Natsukiho nízkým úderům, kterých už byl nespočet. Avšak Natsuki byl taky jak boxovací pytel jedna modřina vedle druhé. Přesto to byl krutý a nelítostný souboj, šlo zde přece o postup dál ve studiu a to ani jeden z nich neměl v plánu promarnit "Musím vyhrát za každou cenu" Zaznělo Natsukimu i Hitovi současně. Údery pokračovali dál a dál už to vypadalo, že oba dva vysílením padnou. Objevila se známa osoba. Meiku prošla v davu a přiblížila se k místu souboje "ZASTAVTE TO!" Všichni přihlížející i dva zápasníci ztuhly. Meiku ze nadechla po silném zařvání a pokračovala "Děkuji, že ste se zučastnili cvičného souboje, ukázali jste že v poslední zkoušce budete těžkými konkurenty pro všechny studenty Jižní školy. Nastalo mrtvé ticho.

Natsukimu se pár úderu podařilo stejně jako Hitovy. Natsuki byl už celkem potlučený a povedlo se mu párkrat udeřit Hita do noh, což Natsukimu umožnilo dalších pár ran. Když to nečekal ozval se hlas jejich učitelky která zastavila souboj. Ze začátku si Hito pomyslel zda to bylo vůbec v programu ale Meiku jeho úvahu vyvrátila a celkem ho zarazila její další slova.

*Takže aby jsme se dostaly na post Shinigamiho budem muset podstoupit i finální boje?*

Optal se sám pro sebe a sledoval Hita, který byl kousek od něj. Jen mlčky odložil obě poloviny tréninkových tyčí a vzal si své dvě Zanpakuta, které dal zpět do pochvy na svých zádech. Chytil se za rameno a pohlédl na Meiku.

Hito jen unaveně vrátil omlácený boken a vzal si své aka sasori a s tázavím pohledem se obrátil na Meiku

Mimochodem si také všímal ostatních soubojů. Všiml si souboje staršího studenta Rashiho který mu radil jak se dostavit do třídy.

Pokud by měli volno asi by si někde sedl a sledoval ostatní, možná budoucí protivníky.Nebo by došel do pokoje a odpočíval .)

Natsuki i Hito tam stáli jak dvě pomlácené tyče a koukali na Meiku. Po chvíli kdy na ní oba zírali se Meiku ušklíbla a prohlásila "Na co tak vejráte bažanti jako by jste viděli ducha". Hito s Natsukim byli stále překvapení, že právě využili většinu svých sil vlastně jen pro její pobavení. Jediné co je uklidňovalo, bylo to, že nebyli jediní, které Meiku takhle zblbla. Nasledovalo další Meičino zařvání "Do řady hned teď". Všichni se tedy snažili vypadat nevyčerpaně, i když tváře většiny studentu, kteří si prošli tím co teď Hito a Natsu se tvářili úplně stejně "Tak právě jste splnili zkouškové kolo bojových zkoušek, teď Vás den necháme odpočinout a potom už to bude na vostřo přátelé". Při dokončení téhle věty se Meiku otočila a na odchodu odprskla" Rozchod!".

Po daném Meikiným rozkazu aby se rozešly se Natsuki otočil a mírně potlučený se vydal do svého pokoje. Neměl chuť na trénink a není ani stroj, jestli mají být zítra připravení, rád by byl čilejší a nestál v řadě jako nějáka troska. Mlčky se tedy vydá do svého pokoje kde si odloží dvojčata a poté se vydá do místní kantýny na oběd. Celkem mu vyhládlo a navíc si používání duševní síly vyžaduje i určitou energii, která jde doplnit mnoha způsoby a jedním z nich je jídlo.

Po velkém obědě se Natsuki vydá projít si dostupné prostory této školy. Rozhlíží se kolem sebe a také si zamíří cestu do knihovny. Pár informací o podobách Shikai by se mu hodily ikdyž to bude v knižní podobě. Na trénink bude mít přeci jen mnoho času víc ho zajímá jak získat z dvou zanpakuto stejný poměr sil aby ho to neroztrhalo, což je největší jeho nevýhoda v používání jeho dvojčat.

Natsuki se procházel po prázdných chodbách Jižní školy a mířil do knihovny. Jak tak procházel prázdnými chodbami hlavou se mu jen honilo jestli bude schopný ovládat dvojčata do doby zkoušek tak aby neusmažil sám sebe na uhel. Dveře do knihovny byli obrovské, skoro stejně velké jako brána, jenž vedla do školy. Natsuki se tedy zapřel a opřel se vší silou aby je otevřel. Knihovna byla obrovská, hromady....hromady knih sahajících až po strop. Bylo tu úplně všechno drama, poezie, próza, naučné tituly jak o kidou tak o umění meče. Natsuki se rozhlížel ale nikoho v knihovně neviděl. Jediné co ho vyvedlo z míry byl malý dubový pultík, kde však ale byla jen prázdná židle. Přistoupil blíž a povšiml si malého zvonku, který ležel na levém kraji pultu.

Hito se chvily po rozchodu zastavil za Rashinem a jeho bratrem , který si stěžoval na souboj při kterém měl silnějšího soupeře. Po té se společně odebrali do školních umýváren a pak na oběd .. cestou poslouchal bratry a hlouček studentů co měli společnou cestu.

Hito zrovna přicházel do jídelny když Natsuki odcházel , ani si Hita nevšiml. Hito tomu nevěnoval pozornost a dal si jídlo. Po jídle se jejich hlouček rozpustil , sic měli někteří společné cesty většinou mířili na pokoje jako Hito , nebo někam svímy cestamy. Hito došel na pokoj , protáhl se a rozhodl se na chvíly zdřímnout . Přehrával si ještě souboj s Natsukim ale během chvíle usnul.

Poté co se Natsuki dostal do knihovny se rozhlížel po knížkách, které zahlédl při příchodu k pultu knihovníka či knihovnice. Náměty jako próza, romány, detektivky a jiné si půjčovat nechtěl. Spíš ho zajímaly způsoby používání boje pomocí dvojitého zanpakuta, rozložení reichi do dvou zanpakut ale hlavně jak vyvážit duševní energii v delším souboji.

Pomalu se objevil u pultu a párkrat se rozhlédl po okolí kde nikdo nikde nebyl. Zahlédl malý zvonek na stole a tak po něm zazvonil aby zavolal knihovníka nebo knihovnici. Po necelých ti vteřinách čekáni zazvonil znova a zase a ještě jednou a proč nezazvonit i desetkrát. Zvonek nepoužil ale hrál si s ním, snad má štěstí že v knihovně nikdo není a nikoho tím neruší od čtení.

*Noo co si zapujčit asi používání dvojtého zanpakuta, taky se zeptat zda není v dějnách někdo kdo používal dvě zanpakuta. Možná i knihu o šermování se dvěma meči a nesmím zapomenout ani na rychlé pohyby nohou při boji. Taky by se hodilo něco o rozložení duševní energie do dvou zanpakut jak začít trénovat a jak poznat že používám hodně reichi... Noo je toho hodně.*

Prohnalo se Natsuki hlavou mezitím co čekal na pracovnííka knihovny a hrál si se zvonkem.

Hito se probudil. Avšak nebylo to příjemné probuzení, bolela ho hlava, ruce, nohy, vlastně spíš se zamýšlel nad tím co ho nebolelo. Po krátkém protáhnutí vstal z postele a dříve než se stačil pořádně probrat zjistil, že Natsu není v pokoji "Asi někde trénuje" Pomyslel si. Chvíli na to se dveře pokoje rozletěli dokořán. Meiku stala ve dveřích s jejím klasickým výrazem "Za 20 minut na cvičišti bažante, jasný" Dříve než zavřela dveře poslala po Hitovy klasický dodatek "A ne aby jsi přišel pozdě, jo a vyřiď to i svýmu kámošovi" Hito si v tu chvíli pomyslel, že Natsuki má štěstí, že tu není a že byl zrovna on ten kdo musel dostat raní výprask no nezbývalo mu nic jiného než se vydat na cvičiště.


Natsuki ještě chvíli zvonil když se náhle zpoza velké hromady knih vyplížil malý stařík. Chvili se na Natsuki díval a posléze ze ho optal "Copak by jsi potřeboval mladý chlapče?" Natsu vysvětlil staříkovi své potřeby a ten se odebral zpátky do regálu. Po chvíli se vrátil s knihou, která nesla název "Využití Reiatsu v obojruční výzbroji". Natsuki si knihu chvíli prohlížel a potom se rozhodl, že jsi jí vypůjčí. Jak se tam tak pročítal stránkami, totálně zapomněl na čas. Probdělá noc Natsukimu na energii moc nepřidal. Jediné co ho absolutně probudilo bylo hlášení Meiku, která řvala do mikrofonu takový způsobem až z toho Natuskiho zamrazilo "Bažant Ayame ať ihned nakluše na cvičiště!" Jakmile zpráva dozněla Natsuki se rozběhl směrem k cvičišti.

Natsuki dostal ohromnou bibly. Vše co si zažádal v jedné knížce? Čekal že mu knihovník dá na stůl miliony kníždek které potlačí na vozíku do pokoje. Místo toho dostal bibli jako prase a přes kterou na knihovníka ani neviděl. Mlčky a trochu vyděšeně a překvapeně zároveň si vzal ohromnou knihu a přesunul se s ní do jedné z uliček kde si jí začal pročítat. Také si vzal sešit a tužku a začal zapisovat různé stránky které by si mohl lépe prostudovat. Zapisoval jednotlivé stránky a vždy k ním zapsal určitý bod, k čemu se stránka vztahuje nebo co v ní najde. Ani si nevšiml jak dlouho byl do knížky zahleděný a dokonce přestal vnímat i čas kolem sebe. Nevnímal ani že tam strávil celou noc až ho nakonec vzpamatovalo hlášení co slyšel v rozhlase.

"He? Co chtějí?"

Optal se sám pro sebe a s klidem si bral dvojčata, které nechal položené volně u stolku kde seděl. S klidem si jí připevnil a zazvonil na knihovníka, ten se ale neukazoval a tak vzal kartičku ze zadní stránky knihy a vyplnil jí poctivě aby knihovník věděl že si knížku vypůjčil. Otočil se že se vydá směrem na tréninkové cvičiště když v tom si všiml kolik je hodin

"Ku*va."

Vydalo se z něj tiché zanadávaní a s velkou knížkou se rychle vydal směrem na cvičiště. Cestou nechápal že se zdržel přes noc a ani neměl čas se vrátit na pokoj a vrátit knížku do pokoje. Jakmile doběhl na cvičiště rozhlédl se kolem sebe a knížku položil opatrně na židly společně se svými osobními věcmi.

"Halóóó?"

Ozval se natsuki když vcházel na cvičiště a rozhlížel se zda tam není Meiku nebo Hito, kteří tam dle tónu v rozhlase na něj čekají.

*Pááni toto si asi vyžeru a nechá mě dělat 100vky kliku. Možná jí umlčím když uvidí knížku. Pche taková hovadina jí asi hubu nezavře.*

Proháněly se mu hlavou myšlenky nad následující situací kdy stál na cvičišti a rozhlížel se dokola.

Hito chvilku zaraženě koukal na dveře a snažil se strávit to rozkazování Meiku. Po chvíly to pustil z hlavy a přemýšlel kde asi bude Natsuki.Ještě jednou se protáhl a vydal se kolem jídelny (kde si vzal malou snídani) na cvičistě. Cestou vyhlížel Natsukiho ale když ho až cestou ke cvičišti neviděl doběhl za Meiku která řvala na všechny okolo na cvičišti a s omluvami jí vysvětlil že vůbec neví kde natsuki je a že ačkoliv ho hledal tak nenašel. Načež na Hita Meiku řvala před všemi kdo chodili kolem jaký je neschopný idiot a lempl. Načež zařvala nástup a odešla si pro mikrofon